Jak už samotný název napovídá, Michalovy Hory byly původně hornickou osadou, později dokonce městem. Velký význam měl přísun zejména stříbra do šlikovské mincovny v Plané, ve které se razily šlikovské groše. Zdejší zdroje stříbra byly pro umístění mincovny rozhodující a byly natolik důležité, že zde byl dokonce umístěn i horní úřad (v budově minulé pošty, v současnosti zachráněné jen poměrně novou střechou, ale jinak pomalu chátrající).

Stop po mravenčí práci michalovských horníků si musí všimnout každý pečlivější pozorovatel. I v bezprostřední blízkosti vesnice jsou roztroušené podivné zarostlé kupy hlíny, ve skutečnosti haldy vytěžené hlušiny, ve kterých je možno najít spoustu zajímavých nerostů.

Také odkrytí půdního pokryvu nám na nesčetných místech místo humusové zeminy ukáže něco mezi štěrkem, pískem a žlutou hlínou - zbytky hald a navážek.

Stejně tak po lesích můžete narazit na nesčetné haldy, které se přes travnatý porost prozrazují pouze typickým tvarem. Nejčastější výskyt je kolem lesních a nyní i asfaltových cest.

Přesto nejlákavějším a nejdůležitějším pozůstatkem po zdejší hornické činnosti jsou početné štoly a šachty, kterými je okolí doslova rozryto. I přímo ve vesnici ja několik štol, vesměs nepřístupných či zavalených. Jelikož z mnohých vyvěrají prameny, lákají k využití jako pitné zdroje. Ale případ velké obecní studny, která po svém nedlouhém používání musela být uzavřena pro výskyt arzenu je dostatečně odstrašující.

Štoly jsou roztroušeny nejvíce v pomyslném trojúhelníku Michalovy Hory - Dolní Kramolín - Lazurový vrch na západ až sever od vesnice. Právě v této oblasti jsou především haldy hlušiny nepřehlédnutelné.

Samotný Lazurový vrch je patrně značně pozměněn oproti své původní podobě z patnáctého století. Ovšem přítomnost pouze jediného důlního díla - cechu Baryt, který je zde oficiálně zmiňován, vede k domněnce, že zdejší žíly nebyly až tak vydatné, nebo byly vytěženy hned zpočátku dolování v této oblasti.

Hned na úpatí vrchu - u Tabákového mlýna, je vstup do jedné ze štol. Pro svou polohu, usnadňující snadný přístup a tudíž i nebezpečí úrazu, byl vchod zahrazen mříží. Ale hned o několik desítek metrů dál je několik desítek štol, jejichž rozměry sahají od několika desítek centimetrů šířky a pár metrů hloubky až po několik metrů šířky a několik stovek metrů délky.

Právě tyto štoly mohou být značně nebezpečné pro svou velkou délku a přitom stářím otřesenou pevnost. Prakticky v každé takovéto štole můžeme hned v ústí zahlédnout ze stropu uvolněné kameny, případně celé zhroucené části klenby. Je zřejmé, že při neopatrném pohybu zde může velice lehce dojít k úplnému zhroucení celé štoly. Proto průzkumné výpravy nechte na odbornících a nepouštějte se dovnitř!

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním souhlasíte s použitím souborů cookie.
V pořádku Další informace