Potvrzení privilegií horního městečka Hory sv. Michaela

Kdy začalo v nynějšíc Michalových Horách dolování stříbra není známo. Jisto je pouze, že plánská šlechta obdržela v r. 1431 nejen kutací právo, ale i právo razit mince. Samo jméno Michalových Hor (Sct. Michaelsberg) se objevuje teprve v r. 1505 v díle Kašpara ze Šternberka "Historie českého dolování", kde se uvádí, že ...bratři Niklas, Arnest a Sebastian ze Seeberka (v Plané) obdrželi od krále Vladislava r. 1505 kutací právo v Michalových Horách na deset let, které prodloužil král Ludvík na dalších patnáct let. Tehdy se uvádějí jámy Sv. Barbora, Sv. Alžběta, Jan Křtitel, Sv. Trojice, koncem století šestnáctého a ve století sedmnáctém jich zde bylo kolem dvaceti. Náležely ovšem Schlickům, majitelům panství Planá. Ve staré kronice se nachází opis dekretu, patrně dnes ztraceného, kterým potvrzují privilegia tohoto svobodného městečka:

Já, Barbora Schlickovna, hraběnka z Pasova, rozená Schenkovna z Landsbergu, paní na Plané a Krásném Dvoře uznávám tímto otevřeným listem, který kdo vidí nebo slyší čísti, že na žádost a poníženou prosbu horníků v Hoře sv. Michaela jim všechny svobody, v novém zřízení horním království Českého obsažené, mnou, mými dědici a dědici dědiců i jejich potomky udržovány a chráněny budou. Aniž komu bude dovoleno si proti tomu stěžovati a klamem, lstí nebo podvodem se proti tomu obraceti. Zároveň jim dávám svobody ve všech řemeslech, která jsou obvyklá ve městech s pekařstvím, jatkami, piva vařením a jeho šenkováním. A nebude-li se tam pivo vařit, nemá jich k tomu vrchnost nijak nutit a nebudou jim činěny překážky nijaké, aby pivo svobodně odebírali kdekoliv chtějí. Avšak ať kdekoliv pivo odeberou, je ihned pohotově platili a dluhy nedělali. Také jejich faráři a duchovnímu, jakož i učiteli nikoliv týden co týden od šachty, ale z každého sudu uvařeného nebo vyšenkovaného piva kostelu šest grošů bílých odváděli, rovněž odeberou-li pivo v Plané nebo odjinud, bude vedle jiných povinností zdaněno a pro faráře a učitele povinně odvedeno. Zároveň jim dávám rybný potok od opatství (tepelského) nahoře až k cestě dolů z Hostičkova ke Kříženci k mému panství. Nikomu pak není dovoleno tam rybařiti kromě horníků a řemeslníků tam usedlých v Hoře sv.Michaela, také jen dva dny v týdnu a to ve středu a v sobotu a nikdy jindy. Jinak má odvést obci tolar pokuty, rovněž bude-li rybařiti kromě uvedených dvou dnů bez vážného a důležitého důvodu. Taktéž i Římským Císařským Majestátem, nás všech Nejmilostivějším Pánem, byla jim dána nejmilostivější Milost, jakož i cizozemcům, kteří odjinud přišli a zde by doly budovali, na dobu deseti let v obou uvedených dolech a pečetí Jeho Římského Císařského Majestátu potvrzena. Přitom já, co jejich Vrchnost, tyto svobody chrániti a ručiti budu, Já i Moji dědicové a dědicové dědiců a moji potomci. K pevnému a stálému udržení a větší jistotě jsem Já Urozená paní Barbora Schlickovna, hraběnka Pasovská, rozená Schenkovna z Landsberku, svou Urozenou Pečeť na konec tohoto spisu vědomě dala přivěsit. Zhotoveno a dáno na zámku dvacátého máje, po narození Krista Vykupitele a Spasitele našeho tisícího pětistého tři a devadesátého roku.

Tato prilegia byla pak dotvrzena vlastoručními listy purkmistrů a rad horních měst Kraslic a Krásné nad Teplou (býv. Schonfeldu) datovanými 23. srpna 1737.

Zdroj: Vojta Válek, Sborník Tachovského muzea, 1970, 4. Ze staré kroniky Michalových Hor.

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním souhlasíte s použitím souborů cookie.
V pořádku Další informace