Geologická stavba

Nástin geologické stavby

Oblast Michalových Hor patří k západn části tepelsko-barrandienské oblasti českého jádra. Převládají zde mesozonálně metamorfované sedimentogenní horniny mladoproterozoického stáří, v severní části se silným podílem bazilických intruzív, efuzív a jejich tufů, zahrnutých pod názvem mariánskolázeňské metabazitové těleso.

Rudní obvod Michalovy Hory se nachází v oblasti mezi obcemi Dolní Kramolín, Chodová Planá, Výškov a Michalovy Hory.

Rudní žíly v této oblasti jsou geologicky i parageneticky zajímavé, avšak značný časový odstup od ukončení důlní činnosti způsobil, že toto dříve významné středisko dolování téměř upadlo v zapomění a pěkné ukázky primárních i sekundárních rud niklu, kobaltu, olova. zinku, stříbra a mědi odtud jsou již vzácné.

Počátky dolování zde spadají do doby okolo roku 1100, poslední těžba (baryt) do let 1937 - 1939. Poválečná rudní prospekce (1958 - 1959) nebyla úspěšná. Staré haldy a obvaly však přesto poskytují dostatek sběratelských příležitostí. Lze zde zjistit rozkládající se pyrity, melanterit, chalkopyrit, sfalerit, baryt, vzácně i molybdenit, různě velké krystaly křemenné. V blízkosti Plané (u obce Kříženec) proráží krystalickými břidlicemi menší ložisko hrubozrnného pegmatitu s deskovitými krystaly průhledné slídy - muskovitu. Muskovitické deskovité krystaly zhusta mívají velikost hrany delší než 15 cm. Z téhož hlediska pocházejí i nálezy obecného berylu, věc sama by si zasluhovala ověření a bližšího průzkumu.

Haldy splývají téměř k nerozeznání s okolní krajinou a bez dobrého informátora jsou těžko k nalezení.

Žilný uzel mezi Výškovem a Dolním Kramolínem je tvořen asi 20 žilami s téměř výlučně stříbra, olova, a zinku zrudněním v křemenné žilovině.

V žilném uzlu Michalovy Hory bylo předmětem hornické činnosti 12 žil převážně s niklem, kobaltem, méně stříbrem, olovem a zinkem zrudněním v křemen - karbonátové žilovině.

Žilný uzel východně od Chodové Plané je tvořen dvěma rudnými žilami a několika odžilky mědi, olova a zinku zrudněním v křemen - karbonátové žilovina.

Z izolovaných žil jsou nejvýznamnější: "žíla 42" ve svahu J. od Dolního Kramolína, která obsahuje hlavně nikl - kobaltové minerály v křemenné žilovině, ale je zde možno najít i řadu minerálů dalších. Žíla "Wolfram" JZ. od Dolního Kramolína se vyznačuje křemenou žilovinou proniknutou malachitem. Žíly barytu se nacházejí V. od Dolního Kramolína.

Opuštěné jeskyně s barevným mramorem jsou součástí Lazurové hory rozprostírající se jižně od silnice, která se stáčí pod Pístovem směrem k Výškovicím. Podstatou tohoto mramoru je různě zbarvený krystalický vápenec, tvořící v okolních amfibolitech mohutnou složku. (Vápenec se zde v okolí lámal a zpracovával v okolních pecích.)

V Michalových Horách a okolí se dolovalo daleko dříve, než v Jáchymově. Uvádí se zde doly: Malá Barbora a Jakub, Velká Barbora, sv. Alžběty, sv. Jana Křtitele, sv. Trojice, Staré štestí s radostí, Nové štestí s radostí, sv. Štěpán, Nová jáma, Sadová, sv. Ondřej. Štoly: Zikmund, Antonín, Michal, Minerálka, Barbora, Kühn-Hackel, sv. Tomáš, Rakouský dům (v Dolním Kramolíně), Štěpán Šlik.

Čechy: Wolfram, Baryt, Mladé Sasko, Žíla "42", žíla Austria.

Lokalizace nejdůležitějších hornických děl a stručné charakteristiky nejvýznamnějších žil jsou podány ve vyobrazeních a tabulkách.