Stručná historie dobývání rud v Michalových Horách

Zprávy o dolování se zachovaly ze 16. stol, z dob jeho největšího rozkvětu. Doly byly založeny v r.1542 hrabětem Šlikem.

V letech 1542- 1590 pracoval důl Das alte Glück mit Freunden a dával stříbro do mincovny hrabat Šliků v Jáchymově. Také štola Haus Ostereich dávala roku 1564 bohatý výnos stříbra. Práce zde trvaly do třicetileté války. Začátkem 18. stol, byly některé doly obnoveny, ale bez valného užitku. V roce 1721 se pracovalo na dole Neu Glück mit Freunden. Dobýval se sfalerit, argentit, galenit, stříbrné a měděné rudy. Po roce 1750 dolovací pokusy ustaly. V 19. stol. byly uskutečněny nové pokusy na dolováni stříbra, olova, niklu a kobaltu, ale rudy ubývalo a tak byla těžba roku 1887 zastavena.

Další obnovovací pokus provedl H.Hösteke z Drážďan roku 1911, Po něm společnost Deutschböhmüscher Erzbergen AG vydolovala důl Radostné štěstí na Huber-Bergu s jámou 80 m hlubokou. Současně byla hloubena šachta Austria na jz. svahu Huber-Bergu, ale pro výrony CO2 byla práce zastavena.

V roce 1923 prodala jmenovaná společnost důl Radostné štěstí Oskaru Kohonovi z Drmoulu, v roce 1925 byla těžba zastavena a stroje rozprodány.

Popis důlních prací

Na Huber-Bergu je mnoho důlních prací dnes většinou zavalených. Nejvýznamnější byly cechy Alt Glück mit Freunden, Neu Glück mit Freunden, Jung Sadse a štola Haus Ostereich.

Mezi cechem St. Štěpán a cechem Neu Glück mit Freunden v hloubce 36 m byla nafárána žila Štěpánina, která obsahovala ušlechtilé rudy Ag. Šachta Glück mit Freunden sledovala tuto žílu v délce 125 m. Na východě byla žila odstřižena černou rozsedlinou. Mezi cechem St Štěpán a cechem Jung Sadsem byla hloubena šachta Radostné štěstí o hloubce 90 m, v tomto horizontu byly raženy překopy sv. a jz. směrem.

Severovýchodní překop zastihl na 75 m žílu s galenitem s mocností kolem 1,5 m a místy 2-3 m. Na jz. překopu bylo přeťato pět žil vzdálených od naleziště 45, 110, 212 a 232 m.

Kromě toho byla ražena štola Barbora na s. svahu Huberu, která je rovnoběžná s překopy šachty Radostné štěstí a podsedá žíly v hloubce 120 m.

Na jz. svahu Huberu byla vyhloubena šachta Austria, která nafárávala žíly Tomášovy a Ondřejovy. Pro výrony CO2 byla opuštěna.

Cech Wolfram nafárává úklonnou jámou jedinou žílu s obsahem Cu rud. Je hluboká 24 m.

Rudní žíly a výplň

Na počet žil a jejích směr lze usuzovat jen z odvalů, které se dochovaly Žíly nejsou dnes přístupné a nejsou ani známé staré důlní mapy. Žíly mají směr S-J nebo SZ-JV. Žíly SZ-JV upadají příkře k východu.

Geneticky patří žíly krystaliniku Michalových Hor, pravděpodobně k plánsko-horskému masivu. Průměrná mocnost žil je od 30 cm do 1,5 m. Žilovina je křemenná, uhličitanová nebo barytová. Křemen v žilovině má dvě generace - mikrokrystalický a hrubozrnější. Hrubozrnější tvoří slabé žíly v jemnozrnném a je tvořený zpravidla křišťálem.

Uhličitany jsou zastoupeny dolomitem, kalcitem, ankeritem. Beryl je na žilách sz. od Michalových Hor a v. od Dol. Kramolína a bývá znečištěn oxidem železa a manganu. Kromě žiloviny tvoří rudy také jemné impregnace a jemné žilky v hornině. Ze severojižních žil jsou známé Štěpánina žíla a žíla Spresswinkliger Gorg (siřičná), Štěpánina žíla má s měr 1 h a obsahovala stříbrné rudy.

Stříbrné rudy jsou též na žilách tohoto směru. Z druhého směru je známá žíla Rosama 212. Gorg má směr S-Z a J-V a upadá k východu, K nejzápadnějším žilám nafáraným šachtou Austin patří žíly Tomas a Andreas. Ondřejova žíla je až 1 m mocná a ubíhá k východu. Cech Wolfram je na křemenné žíle směru 9 h upadající pod úhlem 65°. Rudou je bornit a sekundární rudy mědi, Křemenná žilovina je místy tvořena ametystem.

Zdroj: Speleo. Pro Speleo upravil Andy Andrle, ZO 3-05 Permoníci.

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním souhlasíte s použitím souborů cookie.
V pořádku Další informace