Městský znak a pečetě
Dne 23. září 1660 (někde je uváděno 3. září) bylo Michalovým Horám Františkem Arnoštem Šlikem společně s titulem města uděleno i právo užívat městského znaku a pečetě. Tento současný majitel místního panství k tomu dostal souhlas od Leopolda I.
Na zlatém štítě stojí archanděl Michael s bílými křídly, v modrém šatě a ocelové zbroji na knížeti pekel v podobě černého okřídleného ležícího draka s rohatou lidskou hlavou. Vráží mu kopí do hrdla (v pravé části štítu). V patě štítu je červený štítek se zkříženými hornickými kladivy přirozených barev (nebo stříbrná), přes něž jsou svisle, hroty vzhůru postaveny stříbrné rýžovací vidle.
Na zlatém štítě stojí archanděl Michael s bílými křídly, v modrém šatě a ocelové zbroji na knížeti pekel v podobě černého okřídleného ležícího draka s rohatou lidskou hlavou. Vráží mu kopí do hrdla (v pravé části štítu). V patě štítu je červený štítek se zkříženými hornickými kladivy přirozených barev (nebo stříbrná), přes něž jsou svisle, hroty vzhůru postaveny stříbrné rýžovací vidle.
Tento znak používaly Michalovy Hory až do 19. století, ale zřejmě upadl v zapomění, protože v roce 1922 hledalo město pro něj doklady. Barvy jsou známy již od poloviny 19. století, ale přesto docházelo k nepřesnostem. Někdy měl archanděl Michael jiné oblečení nebo na přilbici stříbrný chochol, jindy mu chybělo brnění. Hornická kladívka byla někdy černá se zlatými topůrky. I hutnickou vidlici najdeme někdy zlatou a často byla postavena až za kladiva, přestože má stát na pečetích před nimi (na zde vyobrazeném erbu nemá archanděl žádnou přilbici a chybí pečetě). Také drak byl často kreslen zelený.
Archanděl Michael byl patronem zdejší kaple, později kostela, již od dob vzniku Michalových Hor a stal se i patronem města, které se podle něj začalo nazývat. Jeho boj s knížetem pekel je biblickým výjevem. Štítek s hornickými emblémy vyjadřuje zaměstnání zdejších obyvatel.
Pečetě
Jsou nám známy dvě pečetě používané v 17. až 19. století, na nichž je znakové znamení a jedno razítko z 19. století. Podle výše zmíněného privilegia z roku 1660 mohly být pečetě zhotovovány ze zeleného vosku.
Nejstarší pečeť, zhotovená snad až po vydání privilegia v roce 1660, měla průměr 44 mm a na vnějším okraji byla zdobena linkou a vavřínovým věncem, jehož větvičky směřovaly střídavě nahoru a dolů. Její majskulní opis S/CIVI:OPPIDV:METAES. MICHAEL:BERGENSIS byl od pečetního pole oddělen bodovcem a nahoře i dole přerušen znakovým znamením. Michalovy Hory používaly souběžně s touto pečetí také menší oválnou pečeť (29x32 mm), která byla na vnější straně ozdobena drobným vavřínovým věncem a měla neoddělený majuskulní opis SANCT:MICHAELS:BERG.; pečetili jí ještě v roce 1850.
Po roce 1834 si zavedly Michalovy Hory nové kovové razítko o průměru 33 mm, které mělo majuskulní opis MICHAELSBERG v podobě půlkruhu a v dvojřádkovém nápisu slovo BERG:STADT; nad tímto nápisem byly ještě zkřížené hornické kladívko a mlátek.
Zdroj: Znaky a pečetě západočeských měst a městeček; Jan Pelant; Západočeské nakladatelství Plzeň; 1985